Pětatřicet
Petatricet dni to bylo
Dlouho jsme se nevideli
Petatricet noci dlouhych
K sobe jsme se netulili
Naposledy bylo "Ahoj"
Hned potom ses rozbrecela
A par minut po te chvili
Jsi mi lasko moc chybela
Odjel jsem ti predaleko
Az na samy konec sveta
Nebylo to pro me lehke
Chybela mi ma bruneta
Styskalo se taky tobe
Chtelas me zas doma mit
Tesila ses az zas jednou
Budes me moct polibit
Petaricet dni predlouhych
Naposled jsem zamkl dvere
Vyrazil jsem na nadrazi
Byl jsem jako v jine sfere
Nastupuju do busu
Rikam si "uz jenom chvilka"
Prezili jsme to pet tydnu
Par hodin je jak idylka
Pak to vidim pred sebou
Je to jako zjeveni
Bily napis "Praha Florenc"
Vim ze bude mazleni
Cekam, cekam, stale nejdes
Kde te lasko jeste mam?
Z metra stoupas po schodech
Skoro slzy utiram
Konecne te mam u sebe
Rad te dlouze objimam
Uz ti nikam neutecu
Velkou pusu ti hned dam
Ruku v ruce jako drive
Kracime si po Praze
Pohled, usmev, polibek
Uz zase je nam blaze
Pak to trva dalsi dva dny
Nez te zase uvidim
Lehnem spolu do postylky
Po vlasech te pohladím
Reknu "Lasko chybelas mi"
Odpovis mi to same
Zavres oci, pritulis se
Pak v objeti usneme
Petatricet dni to bylo
Nez jsme se zas uvideli
Sedmatricet noci dlouhych
Pak se k sobe pritulili